Střed vesmíru.

Jsem opravdu šťastný?
Mám opravdu tolik přátel?
Žiju ve šťastné rodině?
Mám tu vůbec být, existuju?

Jsem prapodivnej, každou chvílí pochybuju o všem. Nikdy si nevěřím. Pochybuju o každém řádku na tomhle všlijakém smyšleném světě. jsem opravdu zkažené dítě? Třeba mě vidíte jako optimistického, vtipného chytrého.
Třeba jsem naprosto jiný, jen jako stín toho čím jsem tady? Zakousněme se do sladkých chvílí přemýšlení, už mám zase dobrou náladu. Všechno ve mě pracuje tak jak má. Jednu vteřinu jsem jako dokonalá harmonie, zakopnu a dlouze padám. Spadnu na dno. Musím si zvyknout. Jak říká juny,, musíme to zvádnout /nebo musím?/ zase jsem na pochybách. Chci psát krásné dlouhé články plné hezkých chvílí a zážitků šťastného člověka co má ve všem jasno a dokonalo.

Po dlouhé době jsem schopen ze sebě něco vymáčknout prosím nekažmeto. Občas mnou proudí junikornita,, to jsou ty šťastné večery.

Baví nás pozorovat naše kolena, moje mávající nohy někde v dáli. Klíční kosti jsou někdy taky fajn.

Odmítneme jíst maso?? ANO! Zvířata se nejí, až na slepičky.

Ukazujeme si růžové potvory a krokodýli, krokodýlové ovšem mají přesilu!

Ano u tejhe skoro bječim.

Dnešní článek je spíše jako posedlost po jídle lásce /přátelství?/ a meditaci. :) Juny je nejskvělejší kamarád, nejspíš ti z vás kdo to čtete a nesjte junové tak to nechápete a tudíž pro vás jsou to jen nesmyslné nesmysly.

Teď jenom doufám že pro /L., lusy, juníka a tak dál / to bude spousta slov porozumění. 

Venku to krásně voní, slunce hladí a všechno zpívá. Nebe jako jedna barva.

Poslední, doufám že vás donutí k zamyšlení. Kdo jsme, co děláme. 

Chci  se rozletět do všech směrů procházet domy ulice světy vesmír, poznávat nové.

m.

PS:  kdo to přečte patří mu můj galaktický dík, :)!